přijezd do CR

tak jsme se dnes vratili...no,moc se nam nechtelo...cesta v pohode a dokonce dorazily i vsechny kufry s důležitým proviantem :-)
v prubehu tydne doplnime vsechny zbyvajici dny...snad :-)
bylo to super a všem věrnym čtenářům blogu Kostariku doporučujeme..je to nádherná maňána země :-))
dobrou noc :-)

5. den - Monteverde

Predpoved rosnicky: 0 - 30 stupnu, jasno az polojasno, misty zatazeno, prehanky nebo bourky, ojedinele snezeni

Vstavame jako obvykle v 6.00 a zjistujeme, ze vulkan nam neni a ni dnes naklonen (je zahalen mraky). Volime tak nahradni program nzrodni park  Monteverde. Rizeni se ujima druhy tovarni jezdec, jehoz jizda se vyznacuje specifickym stylem  jizdy - brzda, plyn. Po hodine jeho jizdy musime tankovat. Cestujici strachy mlci. Po case se meni stupen vozovky z tridy 2 aa tridu 3 a cestovni rychlost se snizuje. tako navigace zaznamenava drobne problemy, a to zejmena z dovodu mistiho obyvatelstva, ktere odstranuje ukazatele a nasledne nabizi nezjistne a za drobny financni obnos pomoc v nouzi. Nejsme ovsem zadne kavky a nic neplatime. Dojizdime do Monteverde, kde nam mistni dobra zena poskyuje cenne infomrace. Vchazime do narodniho parku. S ohledem na nase znalosti destneho pralesa statecne odmitame pruvodce a jdeme sami. Vidime jako rakosnicek mlhu prede mnou a mlhu za mnou. po dvou hodinach se vynorujeme z mlhy a sjizdime do venice Monteverde, kde dle planu zjistujeme situaci kolme Canopy tour ( adrenalinova zabava - jizda na lanech - na traverze pres udoli). Volime nejlepsiho provozovatele toto atrakce, a to spolecnost EXTREMOS. Dva clenove tymu - Petra a Pavel berou s tvari pokroveho hrace navic atrakci jmenem Superman( jizda hlavou napred v poloze lezmo ve stylu bojovniku kamikadze). Provozvatele nas ochotne odvazi na misto cinu. Cesou mijime stastlivce, kteri tuto atrakci prezili a kteri se vraceni diolu do vsi. Josu podezrele zeleni a zamlkli. Po prijezdu na misto jsme ustrojeni a podrobeni nezbytnim formalitam - odevdani osobnich veci, sepis testamentu, podpis prohlaseni, ze je vse na osobni nebezpeci. Dale jsme instruovani o stylu jizdy a ubezpeceni, ze vse je naprosto bzpecne a kristalove ciste. Neochvejne bez jakekoli bazne sjizdime jednotlive lana. Styl nekterych ala vrtule je z pocatku ponekud rozpacity, ale postupem casu ziskaveme jistotu. Narocnost se stale zvysuje, prekonavame sami nebo ve dvojich rokle hluboke cca 200 metru a nepripoustime si, ze jsme v Kostarice a vse i nase zabezpeceni je manana. Asi v pulce programu  je zarazen zlaty hrebicek, a to Tarzanuv skok (cca 5 m volny pad a nasledujici se zhoupnuti do jungle nad rokli). Tuto aktraci absolvuji jen homres. Jejich vyraz pri skoku vsak napovida, ze se obvykle zivi necim jinym nez sberem bananu :-) Pokracujeme v Canopy tour. Uz nas v podstate asi nemuze nic prekvapit. Prichazime k posledni casti, ktery nas deli od navratu. Jedna se  o cca 2 km dlouhy sjezd nad rokli hlubokou asi 300 m. Je cas na supermana. Jeden z adeptu - Petra bere nabidku zpet a voli bezpecnejsi zpusob dopravy. Druhy adept podstupuje i tuto zkousku. Vsichni se ztastne shledavame na konci a jsme radi, ze uz dale jdeme po svych.  Po nezbytnem nakupu fotografii nasich vydesenych tvari jsme odvazeni zpet do Monteverde. Dopravame si poradne mandzare. Bohuzel volba padla na restauraci sice se stromem uvnitr jako dekoraci, ale s jidlem o to horsi kvality. Nasledky se u nekterych projevuji velmi brzy. Jedem zpet na ubykace. S ohledem na narocny program a jidlo a jeho vyse uvedene nasledky volime individualni program. V noci slysime bourit vulkan  u nekterych se muze jednat o neco jineho.

PS: predpoved se vzhledem jiste opatrnosti a strachu z trestu rosnicky vyplnila

Autor: Pavel

4. den - presun z Cahuity

Predpoved rosnicky - vedro
Ctvrty den nas privital opravdu vlidne. Neobykla prutrz mracen byla zajimavym zazitkem, nikoliv vsak zrejme pro mistni elektrickou rozvodnousit. Kostaricka elektroinstalace neni provedena prilis odborne, jednoduchy nezaizolovany drat vystaveny primemu slunci bez jakekoliv pokryvky hlavy je temer pravidlem. Vypadek elektriny mimo jine zpusobil to, ze doslo i k vypadku vody. Vzhledem k okolnostem jsme okamzite zvolili presun do dalsi planovane destinace - plavbe po rece do Turtuguero, kde bychom meli sledovat misti faunu, zejmena zelvy. Rizeni se ujal pilot c.1 - Petra za stale navigace pilota c. 2 - nasi rosnicky Pavla. PO odjezdu zahy prestalo prset a tak jsme mohli pro snidani zvolit venkovni motorest jehoz klientela se skladala z prevazne vetsiny ridicu nakladnich aut. Byli jsme prijemne prekvapeni cenou jidel a piti. Po zhruba 10 minutovem negociacnim procesu z toho vysla klasika - vajicka a ovoce. Po snidani jsme pokracovali v presunu do nami zvolene destinace. Opet ovsem zacalo prset a tak jsme s ohledem na to, ze konecna cast cesty do Tortuguero je lodi a z obavy z zaplav jsme zvolil nahradni program vulkan Poas, ktery lezi ve vnitrozemi a kde jsme i s ohledem na profesionalni predpoved rosnicky ocekavali priznive podminky. Cesta vedla clenitym terenem s mnoha prevysenimi a zatackami. Vytrvely dest byl pricinou nekolika dopravnich nehod, ktere jsme mijely. Nebezpecnou cestu jsme si kratili konstrukci pribehu o lenechodovi, tkerych je v Kostarice celkem hodne. Zdandlive vesely pribeh se diky Pavlove konstrukci vzdy zvrhaval pomalu v jatka.
Takto jsme se pomalu dostali az do oblasti, kde se mel nachazet vulkan Poas. K vyrtvalemu desti se pridala mlha a teplota kolem 5 stupnu. Zastavili jsme abychom se oblekli do teplejsich svrsku. Pilot c.1 vsak zvolil k parkovani misto nachazejici se v trase stada krav vracejici se ze sve pastviny. Neboha zvirata tak musela nase male SUV a pilota c. 2., ktery prave vykladal obleceni z kufru obchazet. Vzhledem k spatne viditelnosti a destivemu pocasi jsme opet zmenili cil nasi cesty a vyrazili smer cinny vulkan Arenal. Vulkan Poas presunujeme tak na predposledni den.
K vulkanu Arenal jsme pres drobne komplikace v podobe vynucene objizdky dorazili kolem 7 hod. a ubyovali se v krasnych bungalovech primo pod sopkou.

PS: predpoved byla opet mimo. Nase rosnicka asi den pred tim hodne pila, bo misto vedra byla fakt kosa....:-)

Autor: Vita

3. den - CAHUITA

Predpoved rosnicky pro dnesni den - vedro.
po probuzeni jsme sli ochutnat mistni speciality do jedineho otevreneho podniku ve venici. Postupem casu se podnik zaplnil mistnimi obyvateli chatakteristickymi jasnou mysli, peclive udrzovanym ucesem a cigaretkou neceho ostrejsiho, ktere Vita zacal bezpecne poznamat z predchoziho regee vecera v nigt clubu Baba Jaga. Inu snidane byla vydatna. Po tezkem louceni s novymi prateli jsme se presunuli do narodniho parku Cahuita. Poprve jsme nebyli za kavky nebot vstupne nebylo dobrovolne a my jsme teto vyhody razantne vyuzili. V narodnim parku jsme byli ohrozeni na zivote vedrem a hady i pavouky. Jinak park je velmi prijemny rozoprostirajici se kolem dlouhe pisecne plaze, kterou lemuji mangrovove porosty. Damska cast vypravy zvolila pasivni zpusob poznavani parku, a to v leze koukanim na krabi  a koupanim. Muzi se vydali preci jen dale do jungle a kupodivu se vratili...skoda...:-)))) Po navratu z parku jsme dlouho vybirali vhodne restauracni zarizeni a toto usili se nam vyplatilo. to co jsme nedali na vstupnem jsme zaplatili navic mistnimu personalu. 1+1 nejsou zkratka v Kostarice 2...:-)
Po navratu do bungalovu jsem byli atakovani krabem, ktery se snazil ustipnout Petre palec u nohy...nastesti zasahl Pavel bambusovou tyci...scena jak z akcniho filmu :-) dik Pavle :-)))

PS: rosnicka nezklamala - bylo vedro.

2.den

Ranni budicek v 5.30 ve stylu divokeho zapadu - za nasim skvelym hotelem jezdi vlak cca 5 m od nasich hlav. Vrele doporucujeme backpacker v San Jose...ale jinak fajn.
Po ranni seanci, snidani a napatlani poradne vrstvy kremu odjizdime vyzvednout nase male SUV, pak vyrazime smer karibik. Projizdime uchvatnou krajinou hor, ktere jsou porostle nepropustnou jungli jez obcas rozcisnou vodopady. Nase male SUV ac vypada velke je fakt male...moc nejede. Ridi Petra, ktera se snazi porozumet si s manualni prevodovkou. Navigator navigaci zvladl skvele, zabloudili jsme jen 3x z toho jsme ucinili 10 pokusu na najezd na autopistu. Jo a jeste jsme jeli pres zeleznicni most...malym SUV.
Do cile jsme dorazili kupodivu celkem brzy cca v 5h a obavy z nedostatku ubytovaci kapacity se nenaplnily. Vzali jsme hned prvni hotel. Celkem unaveni z cesty a navigace jsme se presidlili do mistni restaurace vyhlasene morskymi plody  - mistnimi - snad - a zarucene cerstvymi...o tom svedcil fakt, ze jsme na langustu cekali asi  hodinu nez ji vylovili, lepe receno sehnali :-) jedna langusta mela posleze 3 poloviny...
Dnesni den byl cestovni a o tom svedci i fakt, ze jsme sli brzo sice alkoholove napojeni spat.
Jo a rosnicka opet nezklamala...jiz se oblekame jako ona...sorrz ON...tudiz nehrozi prekvapeni z pocasi

1.den - rosnicka opet nesklamala

Dnes jsme rano kupodivu velmi brzy vstali  a vyjeli mistnim dopravnim prostredkem na asi 50 km vzdaleny volcan Irazu. Vzhledem k tomu, ze tento vulkan dosahuje vysky cca 3500 m, tak jsme byli upozorneni nasi rosnickou Pavlem, ze tam bude kolem 0. No, rikali jsme si, ze mu dame druhou sanci a budeme mu verit. Nabalili jsem tedy opet nase termopradlo, neprofukovaci bundy, lyzarske bryle (pravda trochu kecam s temi brylemi) a vyrazili jsme. Po dvou hodinach jizdy serpentinami jsme se dostali na vrchol vulkanu a vystoupili v plne zimni vybave vstic nevlidnemu pocasi. No, krom toho, ze se tam obcas prohnal vysokohorsky mrak, tak nevlidnym pocasim se tomu rikat opravdu neda...bylo tam vedro jako prase... teplota kolem 30 stupnu a slunce prazilo jak svina :-) tak jsme se svlikli, ale jaksi se zapomneli namazat kremem na opalovani, bo jsme opet verili rosnicce a nebrali krem na opalovani..na co taky, ze? :-)))  takze ted vsichni vypadame jako sparena prasatka :-)
No kazdopadne vylet to byl uzasny, na vrchol necinneho vulkanu, ktery misto kotle lavy ma jezirko skoro na koupani byl uchvatny pohled.
Po nalodeni zpet do naseho busu, se kterym jsme mimo jine jeli zpet zadarmo (opet ma prace vyjednavace :-) )jsme vyrazili zpet do San Jose.
Tam jsme v bance sli menit mistni menu - colony...sem netusila, ze se z nas stanou milionari..za 1750 $ jsme dostali bez mala milion :-)) takze jsme se hned sli jak se patri rozsoupnout a stali se hned prvni den kafkami v mistni hospode, kde jsme zaplatili pro tento podnik asi historicky nejvyssi taxu 23% :-)))
po tomto zazitku jsme odkraceli  cerveni jako prasatka a ublizeni na cti do naseho hotelu a sli spat..krome me...ja jsem byla zanechana u pocitace, abych to vse zdokumentovala...takze ukol splnen a ja koncim...zitra jdeme vyzvednou nase SUV ( ma to byt male SUV - nevim, co si pod touto definici mam predstavit, popravde se i bojim neco predstavit :-))) a vyrazime smer karibik Poerto Viejo, kde  nas koordinator pro bydleni Vita ujistuje, ze v plne sezone ziskame bez problemu ubytovani...to jsem tedy fakt zvedava...zacina to vypadat na velmi zdatny tym odborniku :-))))))

Prilet

tak jsme tu...:-)
teda, jestli Pavel ma  navigacni schopnosti jako je jeho schopnost predpovidat pocasi, tak nevim jestli vubec nekam dojedeme :-) Pred odletem nam sdelil, ze je v San Jose jen 9 stupnu, tak jsme se poradne nabalili...prijeli jsme sem a je tu 30 :-)) balila jsem pulku kufru zbytecne....same mikiny....
dalsi detaily budou sand zitra..jo a nefunguje tady telefon, to jen kdyby zatouzil nam zavolat...