Expedice Costa Rica

Tak už to vypadá, že vyrážíme na cesty :-) V termínu 21.2.2010 do 9.3.2010 jdeme zdolávat ty nejnebezpečnější sopky, koupat se s krokodýli, mazlit se s hady a pozorovat jedovaté žáby :-)

Vzhledem k tomu, že letíme opět s Continental Airlines přes Houston, počítáme s tím, že naše kufry dorazí na druhý den...tedy jestli vůbec..

Cíle Expedice

Účastníci této badatelské expedice si dali opravdu vysoké cíle. Během 16 dní máme v plánu navštívit nejznámější parky, probádat místní faunu a floru, vyzkoušet místní nápoje, doutníky, válet se na plážích, pít coco frio, šplhat na stromových žebřících a také nahánět stádo krav na koních...

Účastníci zájezdu

Členové expedice jsou velmi zkušení průzkumníci, odolní vůči mrazu i vysokým teplotám, alkoholu a slunečnímu záření. Hodlají si sáhnout až na úplné dno svých sil při výstupu na nejaktivnější vulkán Kostariky Arenal, stejně tak riskovat svůj život při slaňování z korun stromů v národním parku Monteverde.

pátek 5. března 2010

4. den - presun z Cahuity

Predpoved rosnicky - vedro
Ctvrty den nas privital opravdu vlidne. Neobykla prutrz mracen byla zajimavym zazitkem, nikoliv vsak zrejme pro mistni elektrickou rozvodnousit. Kostaricka elektroinstalace neni provedena prilis odborne, jednoduchy nezaizolovany drat vystaveny primemu slunci bez jakekoliv pokryvky hlavy je temer pravidlem. Vypadek elektriny mimo jine zpusobil to, ze doslo i k vypadku vody. Vzhledem k okolnostem jsme okamzite zvolili presun do dalsi planovane destinace - plavbe po rece do Turtuguero, kde bychom meli sledovat misti faunu, zejmena zelvy. Rizeni se ujal pilot c.1 - Petra za stale navigace pilota c. 2 - nasi rosnicky Pavla. PO odjezdu zahy prestalo prset a tak jsme mohli pro snidani zvolit venkovni motorest jehoz klientela se skladala z prevazne vetsiny ridicu nakladnich aut. Byli jsme prijemne prekvapeni cenou jidel a piti. Po zhruba 10 minutovem negociacnim procesu z toho vysla klasika - vajicka a ovoce. Po snidani jsme pokracovali v presunu do nami zvolene destinace. Opet ovsem zacalo prset a tak jsme s ohledem na to, ze konecna cast cesty do Tortuguero je lodi a z obavy z zaplav jsme zvolil nahradni program vulkan Poas, ktery lezi ve vnitrozemi a kde jsme i s ohledem na profesionalni predpoved rosnicky ocekavali priznive podminky. Cesta vedla clenitym terenem s mnoha prevysenimi a zatackami. Vytrvely dest byl pricinou nekolika dopravnich nehod, ktere jsme mijely. Nebezpecnou cestu jsme si kratili konstrukci pribehu o lenechodovi, tkerych je v Kostarice celkem hodne. Zdandlive vesely pribeh se diky Pavlove konstrukci vzdy zvrhaval pomalu v jatka.
Takto jsme se pomalu dostali az do oblasti, kde se mel nachazet vulkan Poas. K vyrtvalemu desti se pridala mlha a teplota kolem 5 stupnu. Zastavili jsme abychom se oblekli do teplejsich svrsku. Pilot c.1 vsak zvolil k parkovani misto nachazejici se v trase stada krav vracejici se ze sve pastviny. Neboha zvirata tak musela nase male SUV a pilota c. 2., ktery prave vykladal obleceni z kufru obchazet. Vzhledem k spatne viditelnosti a destivemu pocasi jsme opet zmenili cil nasi cesty a vyrazili smer cinny vulkan Arenal. Vulkan Poas presunujeme tak na predposledni den.
K vulkanu Arenal jsme pres drobne komplikace v podobe vynucene objizdky dorazili kolem 7 hod. a ubyovali se v krasnych bungalovech primo pod sopkou.

PS: predpoved byla opet mimo. Nase rosnicka asi den pred tim hodne pila, bo misto vedra byla fakt kosa....:-)

Autor: Vita
Vystavil v

1 komentář:

  1. TéTéčko10. března 2010 v 9:43

    Huevos fritos to uz sem nekde slysel... Taky ste kreslili jak to vypada? ;-)). Netusil jsem ze se Pavel takhle zmenil... V Mexiku byl jeste mirumilovny a jeho vstupy do pribehu byly maximalne lechtive.... ale krev a jatka... no teda.. ;-))

    OdpovědětVymazat

Přihlásit se k odběru: Komentáře k příspěvku (Atom)